Jak zatočit s řasou v jezírku?
Jak zatočit s řasou v jezírku?

Uhlavní nepřítel jezírkářů – ŘASA!

Řasy představují problém nejen pro bazén, ve kterém chce mít každý křištálově čistou vodu, ale také pro všechny okrasné zahradní či koupací jezírka. Zelená voda, pěna na hladině, plovoucí chomáče řas, zelený povlak na kamenech. Řasy představují vodní plevel a bohužel pokud mají příznivé podmínky, dokáží rychle ovládnout jakékoliv jezírko. Existují tisíce různých druhů řas, avšak nejčastější formy, které napadají zahradní jezírka jsou jednobuněčné (Tzv. planktonická forma – jedná se o mikroorganismy, které svým přemnožením zbarví vodu dozelena nebo dohněda) nebo vláknité (vyskytují se ve formě zelených chomáčů plovoucích ve vodním sloupci).

Není-li výskyt řas v jezírku vysoký, pak nejsou řasy pro vodní biotop nebezpečné, ale přijejch přemnožení představují pro jezírko hrozbu. Mohou způsobit vážné problémy s kvalitou vody. Stejně jako ostatní rostliny i řasy rostou prostřednictvím fotosyntézy, pomocí slunečního záření a spotřeby oxidu uhličitého a během toho uvolňují kyslík. Za nepřítomnosti slunečního svitu se však tento proces otočí a řasy začnou spotřebovávat kyslík a množit se. Rychlý nárůst řas a velká spotřeba kyslíku je pro každý vodní biotop velmi zatěžující.

Faktory ovlivňující růst řas:

Růst řas je ovlivněn především třemi faktory: přebytkem živin / přebytkem slunečního záření a nízká hladinou kyslíku ve vodním biotopu. Hlavními zdroji živin jsou organické nečistoty v jezírku (výkaly ryb, nespotřebované zbytky rybí stravy, odumřelé části vodních rostlin, spad z okolní vegetace – listí, pyly a prach. Živiny z okolí jezírka se do nádrže dostanou zpravidla díky povetětrnostním podmínkám. Samozřejmě je to také ovlivněno osazením okolí jezírka (je-li jezírko pod stromem, ze kterého padá velké množství organických nečistot, pak je znečištění předvídatelné). Při velkých deštích se do jezírka mohou dostat kousky zeminy obsahující hnojivo z trávníku apod. Zahradní jezírka umístěná na přímém slunci, s minimálním stínem a s nedostatkem vodních rostlin jsou však také odsouzeny k zamoření řasami. To je důvod, proč jsou největší problémy s řasami v létě, kdy jsou slunečné dny nejdelší. Je-li obsah kyslíku ve vodním biotopu nízký, jezírko trpí, protože užitečné mikroorganismy vodního biotopu (čistící vodu) pro svou činnost kyslík bezpodmínečně potřebují. Nízká hladina kyslíku tedy významně ovlivňuje celkovou kvalitu vody.Řasy jako takové nejsou problémem dokud se v jezírku nepřemnoží. Řasy jsou pro nás hlavním signálem, že jezírko není v biologické rovnováze a některé z výše uvedených faktorů nejsou pod kontrolou.

Jak zajistit ideální okysličení jezírkové vody?

Kvalitně okysličená, cirkulující voda je ideální základ pro prevenci tvorby řas. Trh s jezírkářskými potřebami nabízí širokou škálu provzdušňovacích zařízení. Okysličení můžeme zajistit i vytvořením vodopádu, či fontánky. Nezanedbatelné množství kyslíku v jezírku mohou produkovat i vodní rostliny. Pro tento účel se nejlépe hodí různé druhy trav, kosatců a rákos.

Jak eliminovat množství živin v jezírku?

V podstatě existují dvě možnosti eliminace živin v jezírku. Mechanická, při které odumřelé zbytky rostlin a jiné nečistoty z hladiny velmi snadno odstraníme použitím skimmeru či síťky. Skimmer je finančně nenáročné zařízení, které likviduje nečistoty z hladiny jezírka a tím zabrání potencionálním živinám spadnout na dno. Skimmer může mít vlastní čerpadlo, nebo je možné jej připojit na čerpadlo filtrace. Nečistoty ze dna se dají zlikvidovat pomocí jezírkového vysavače. V případě zahradních jezírek je filtrace rozhodujícím prvkem v eliminaci přebytečných živin. Jezírková filtrace s UV lampou sice omezí výskyt jednobuněčných řas v planktonické formě, bohužel však zlikviduje i užitečné mikroorganismy, které představují druhou a tu podstatnější formu eliminace přebytečných živin v jezírku. Jezírková filtrace by měla obsahovat mechanickou a biologickou filtraci. Mechanická část oddělí nečistoty, biologická slouží k fungování užitečných mikroorganismů, které vytvářejí enzymy, jenž následně rozkládají organické nečistoty v jezírku a eliminují tak množství přebytečných živin v jezírku. Velmi důležitou funkci plní filtrační médium, je tedy důležité při jeho výběru. Ideální filtrační náplň představuje prvohorní kámen zeolit, které díky své mikroporézní struktuře vytváří ideální prostředí pro množení jezírkových bakterií a zároveň je tak schopný na sebe vázat škodlivé látky z vody. V problematice spotřeby přebytečných živin z jezírka hrají významnou roli i vodní rostliny. Jezírka s dostatečným počtem rostlin prakticky nemají problém s vláknitými řasami.

Jak redukovat množství slunečních paprsků ohřívající vodu v jezírku?

Nejúčinnějším omezením je za pomoci vodních rostlin. Pro tento účel jsou nejvhodnější: leknín, stulík, vodní hyacint a podobné plovoucí rostliny. Vodní rostliny by měly zakrýt alespoň 50% hladiny jezírka. V případě malých jezírek může být až 70 procent plochy hladiny. Se sluncem mají největší problém pravě malá jezírka. Taková zahradní jezírka se totiž rychle prohřejí, a to ještě znásobí růst řas. Ideální hloubka jezírka je 1 m.